S dluhem se odcházeti nemá Já zaplatím vám příběhem Tehdy jsem byla ještě němá Němá jak louka pod sněhem
Němá jak rybí nadechnutí Jak barva smytá z palety Nehnutá, bez vůně a chuti Jen kámen v kámen zakletý
Nejdřív jsem ucítila dláto A jak mi pod ním vzniká pleť Pak jsem se dotkla země patou A nastalo mi slavné teď
Nejdřív jsem uviděla muže Prach z mramoru měl ve vlasech Zeptal se Boha jestli může Na rty mi předal něžný dech
Až jsem se celá proměnila Tak jako kukla v motýla Pak jsem tu s vámi léta žila I když ta láska skončila
Nevěř že kruh svůj konec nemá Slunce se líbá s hladinou Nakonec budu zase němá Jen bílý kámen pod hlínou
Nejdřív jsem ucítila dláto A jak mi pod ním vzniká pleť Pak jsem se dotkla země patou A nastalo mi slavné teď
Nevzala bych tu chvíli zpátky Zaplatím pádem do ticha Kámen je věčný, život krátký Jenomže kámen nedýchá |